neděle 3. července 2016

Nová kniha




Vážení čtenáři, přátelé,

po delší odmlce budu opět oživovat tyto stránky fotografickými záběry a zajímavými informacemi z přírody, a to nejen ze života ptáků, ale i ostatní živé přírody. Důvodem mé odmlky byly složitější zdravotní problémy, které sice přetrvávají, ale začínají se nadějně zlepšovat. Jinými slovy, již navštěvuji terén (sice v omezené míře) a snažím se příležitostně pořizovat fotografie a opět získávat cenné údaje i data. 



Jsem velice rád, že celá řada z Vás projevila zájem o mé knižní publikace, a to nejen o tu poslední, ale i o ty předešlé. Z toho logicky usuzuji, že zájemci s hlubším vztahem k ornitologii pochopili, jak důležitá a významná je obsahová návaznost jednotlivých publikací. Velice si toho vážím a pevně doufám, že Vám studium odborných kapitol všech těchto knih najde tu správnou cestu za poznáním života našich ptáků.



Stále ke mně přicházejí dotazy, zda-li neuvažuji o reedici mé poslední knihy PTÁCI V AKCI nebo i některých z těch předchozích. Domnívám se, že na dnešním knižním trhu by to mohl být počin značně riskantní, nehledě na ten hlavní důvod, kterým jsou vlastní prostředky potřebné k vydání díla. 



Čas minulých měsíců jsem ale využil k editaci značného množství mého nepublikovaného fotomateriálu a zejména k přemýšlení. Dospěl jsem k jednoznačnému rozhodnutí, že jak stávající, tak i v budoucnu získaný fotomateriál a poznatky využiji opět 

k vydání další knihy. 




Takže, začíná nové a další pokračování terénních zážitků, 

 zpráv a poznatků i zkušeností v roce 2019...



I.





Jedny z prvních můžeme jako každoročně v otevřené krajině jižní a jihovýchodní Moravy pozorovat severské populace hus, které k nám už přilétají na podzim roku předešlého. V posledních letech zcela převládají husy běločelé (na snímcích – lokality Branišovice). Ve velmi početných hejnech se však objeví i husy tundrové nebo husy polní. Poměrně vzácně a spíš ojediněle se zde objeví i bernešky rudokrké nebo bělolící. Letos byla pozorována i husa krátkozobá a několik jedinců hus malých.
Husy zalétají zejména na pole po kukuřici nebo ozimech. Tyto husy nocují hlavně na velkých vodních plochách (Novomlýnské nádrže, Pohořelické rybníky), odkud již v brzkých ranních hodinách odlétají za potravou  Během dne se však na vodní plochy zase vracejí (nejméně dvakrát), aby se napily a provedly nezbytnou úpravu svého peří aktivním čištěním a řádnou koupelí 
(tzv. komfortní chování).






Mezi jedny z prvních hnízdících ptáků v sezóně jsou volavky popelavé. Hnízdí ve většině případů pospolitě – v koloniích. Svá hnízda začínají stavět nebo opravovat ta předešlá (pokud se na hnízdní lokalitu vracejí) již koncem února a v březnu. 

Snímky pocházejí z poměrně nové již několik let aktivní hnízdní kolonie u Moravského Krumlova. 









V průběhu března, ale i později se v otevřené krajině, a to především na zemědělsky využívaných plochách, mohou objevit táhnoucí jeřábi popelaví. Zdržují se většinou i poblíž vlhčích míst (např. přechodné mokřiny v polích, mokřiny u rybníků apod.), kde vyhledávají potravu (na polích rostlinnou i živočišnou, na mokřinách hlavně živočišnou). 

Na těchto místech nebo v blízkém okolí se mohou zdržovat i více dnů. 
(snímky 17.3. 2019 – Vlasatice, okr. Břeclav)








Za příhodných klimatických a hlavně potravních podmínek mohou aktivně vyhledávat své budoucí hnízdiště i poštolky obecné. Na snímcích je takový pár, který si zvolil pro své budoucí hnízdo přirozenou dutinu v mohutném platanu javorolistém. Hnízdní dutiny si poštolky v otevřené krajině nebo v parcích vyhledávají a zvolí k hnízdění poměrně zřídka vzhledem k všeobecnému nedostatku vhodných dutých stromů. 

Vlastnímu hnízdění předchází jednak aktivní hájení vybraného hnízdního okrsku nebo biotopu 
a zahájeno je potom vlastním pářením probíhajícím většinou v koruně stromu, 
jak vidíme na spodním snímku (snímky: 17.3. 2019)





Vhodné hnízdní dutiny vyhledávají k hnízdění také holubi doupňáci (na horním snímku). Tito ptáci hnízdí velmi brzy zjara (hnízdo vyhledávají již koncem února) a hnízdí dvakrát i vícekrát ročně. Nejraději volí k hnízdění dutiny buků, topolů, vrb, platanů, dubů, jasanů nebo líp. 




Na spodním snímku je pár kavek obecných, které se již v tuto dobu, tedy koncem března, začínají rovněž chystat k hnízdění – začínají se stavbou hnízd. Dnes už velmi vzácně hnízdí kavky v dutých stromech, což byla jejich původní hnízdiště. Kavky tak dřívě hnízdily především v dutinách dubů, vrb, líp, ořešáků, ale i platanů, jasanů, jírovců. 

Dnes hnízdí většina našich populací synantropně – v lidských sídlech (kostely, zámky, staré budovy 
a objekty, komíny obydlených i neobydlených budov apod.).






Na snímcích je ploštička tolitová. Je to teplomilný druh ploštičky, který se vyskytuje na lesních mýtinách, řídkých světlých lesích nebo lesostepích s výskytem živných rostlin, zejména tolity lékařské. Na území jižní Moravy je i dnes poměrně vzácná. 

Snímky pocházejí z lokalit světlých listnatých (hlavně dubových) lesů u Tavíkovic 
(viz snímek nahoře).





Dalším zajímavým druhem ploštic, na který můžeme i v tuto jarní dobu v přírodě narazit, je blánatka lipová. Tento druh ploštice se vyvíjí na lípě malolisté (naopak – vyhýbá se lípě velkolisté). Blánatky lipové vytvářejí až masové agregace (viz spodní snímek) na kmenech stromů, kde rovněž přezimují.




II.



Je až s podivem kolik druhů našich ptáků, ale zejména v jakých počtech (!) navštěvuje skládky hromadného odpadu v naší krajině. Výskyt stálých druhů ptáků bývá na těchto stanovištích i celoroční (např. různé druhy racků, kavky, vrabci polní i domácí), některé tahové druhy navštěvují tato "potravní" místa obvykle záhy po příletu (např. špačci nebo migrující havrani z východních populací – od podzimu do jarního odletu, ale také luňák hnědý a červený). Nemohou zde chybět 
i různí predátoři (např. sokol stěhovavý, raroh velký, orel mořský), pro které je výskyt tolika rozmanitých druhů ptáků koncentrovaných na jednom místě doslova ideální potravní nabídkou 
a příležitostí. 

Na snímcích vidíme zejména racky, ale také špačky, jak hromadně atakují čerstvě navážené odpady 
a bezprostředně po rozhrnutí hromad těchto odpadů se vrhají na jakékoliv zbytky jídel nebo jiné vhodné potravy. 



Občas navštíví skládky hromadného odpadu i orel mořský (snímek nahoře), který zde vyhledává zejména uhynulé ptačí jedince, podobně jako luňák hnědý (snímek dole), který je na rozdíl od orla mnohem častějším násvštěvníkem těchto míst.


---------------------------







Na snímcích záběry na početné skupiny především racků chechtavých, ale také některých dalších druhů racků (racci bouřní, racci bělohlaví a další) a také špačků obecných, jak nalétávají na rozhrnované masy odpadu nebo zase odpočívají, resp. čekají na nový přísun na svazích velkých kop odpadů. 

Nabízí se zcela určitě otázka, do jaké míry může potenciální výskyt kontaminovaných i nekontaminovaných zbytků potravin, ale rovněž toxicita celé řady těchto produktů přímo či nepřímo ohrozit náruživé ptačí konzumenty. Častým důsledkem konzumace kontaminovaných či přímo toxických zbytků potravin může být buď úhyn jedince nebo i různě rozsáhlé poškození organismu (poruchy metabolismu, narušení reprodukčního nebo nervového aparátu apod.).




Další pozorování











V březnu a ještě začátkem dubna vrcholí jejich období námluv a toku žlun zelených. Sameček přitom přeletuje ze stromu na strom, přimkne se ke kmeni, zůstává takto nehnutě často i několik desítek vteřin a láká samičku zvláštním intimně vyznívajícím voláním, jehož intenzita je nepoměrně slabší než jeho vokálně typické a velmi hlasité "gly,gly,gly,gly".

Na snímcích sameček žluny zelené při typických pozicích v období nálmuv a toku.





V průběhu dubna již naplno svádějí teritoriální souboje bažantí kohouti. Při těchto "soubojích" si vzájemně neublíží. Poražený jedinec nakonec odlétne a k tomu vítěznému pak přicházejí slepičky, které si svého budoucího ženicha prohlížejí.




Obvykle kolem 10. – 15. dubna přilétají ze svých zimovišť opět do naší krajiny dudci chocholatí. Na snímku je jedinec, který přilétl do své tradiční hnízdní i potravní lokality 15.4. 2019 (lokalita Miroslavských kopců)




Během dubna již začínají stavět svá hnízda holubi hřivnáči. Sbírají materiál na zemi kdekoliv poblíž budoucí místa hnízdiště.




V března až do května protahují otevřenou krajinou jižní a jihovýchodní Moravy občas i jeřábi popelaví. Většinou jsou to jen jednotliví ptáci, kteří se zde zastavují kolem rybničních ploch nebo dočasných mokřin v zemědělské krajině. Během dne se pak popásají zejména na obilných lánech nebo polích s vojtěškou (na snímku).





Od poloviny dubna obvykle vrcholí tok potápek roháčů. Oba partneři k sobě připlouvají a prudce potřepávají hlavou na vztyčeném krku.





Na mokřinách nebo mělčinách při okrajích stojatých vod protahují během dubna i některé druhy bahňáků. Na horním snímku vodouš tmavý, dole – skupina vodoušů bahenních.



Vzácně zde můžeme spatřit nebo pozorovat i husici nilskou, která na některých lokalitách jižní Moravy také hnízdí.



Pro volavky bílé (na snímku) je po celém území jižní Moravy, a to jak v otevřené krajině (potravní výskyt), tak i v mokřadních oblastech běžný celoroční výskyt, i když hnízdění nebylo ve sledované oblasti (Znojemsko, Brno–venkov) prokázáno.






Minimálně od půle dubna začíná obsazovat svůj budoucí hnízdní okrsek zejména v prostornějších rákosinách při březích rybníků cvrčilka slavíková. Své hnízdní teritorium označuje především svým monotónním cvrčivým hlasovým projevem, který je pro ni charakteristický.






Kalous ušatý patří k našim hojnějším sovám, i když jeho hnízdní početnost není v současnosti v otevřené krajině tak častá jako v minulosti. Ovšem v letošním roce, kdy je mimořádný dostatek jeho potravy (hrabošů polních), hnízdí i na více místech. K hnízdění používá především stará nebo opuštěná hnízda vran, strak a denních dravců. Na snímcích jsou zdokumentována dvě různá hnízdění – obě ve starých hnízdech vran šedých (na dubu a na olši).










Na snímcích strakapoud prostřední při vydlabávání jeho hnízdní dutiny v podélném zlomu ztrouchnivělého kmene jasanu. Na vytesání hnízdní dutiny se podílejí oba partneři. Na spodním snímku vynáší strakapoud v zobáku vytesané třísky, které vyhazuje pod sebe dolů pod strom.






Krátce po příletu (obvykle koncem dubna) obsazují svá většinou loňská hnízdiště luňáci hnědí. Tito vzácní dravci hnízdí zejména v prostornějších lužních porostech a lesích. Na horním snímku hnízdo z předchozí hnízdní sezóny, dole – dospělý pták v blízkosti tohoto hnízda.








POZOR!!!  

  Dne 21.9. 2018 vychází nová kniha autora 

MVDr. Julia Klejduse:


"PTÁCI v AKCI aneb kniha o chování ptáků"


Ukázky z knihy








  Tato kniha pojednává o chování ptáků v přírodě za použití metod přímého pozorování, dokumentace a registrace dostupnými technickými způsoby jako je fotografování nebo získávání videozáznamů či hlasových projevů. 
   Kniha je rozčleněna do 6 kapitol, z nichž první kapitola popisuje obecné principy chování ptáků a hlavní kategorie etogramu. V dalších čtyřech kapitolách je potom pojednáno o chování ptáků v prostředí otevřené krajiny, dále v prostředí kolem tekoucích a stojatých vod, lesů a ostatních dřevinných porostů a prostředí poblíž lidských příbytků. Poslední kapitolu tvoří soubor zajímavých příkladů (příběhů) etologických pozorování.
   Kniha má 552 stran (formát B5, V8, lamino) a obsahuje cca 1400 původních originálních fotografií.
   V knize jsou rovněž fotograficky zdokumentována autentická prostředí, biotopy i stanoviště vybraných a popisovaných druhů ptáků. Čtenářům se tak dostává konkrétní představy o tom, kde ptáci žijí, hnízdí nebo shánějí potravu. Vzhledem k tomu, že je stávající publikace velmi obsáhlá, nemohly zde být některé pasáže zejména z potravní ekologie nebo rozmnožovacího procesu ptáků podrobněji citovány. V knize jsou proto v některých kapitolách odkazy na předešlé publikace (Ptačí sezóna 2011, Z ptačí perspektivy 2013 nebo Ptáci a stromy 2016), kde jsou tyto odborné kapitoly detailně zpracovány a popsány.


Slavnostní křest nové knihy proběhl v podvečer 21.9. 2018 
za velmi početné účasti kolegů, přátel, sponzorů i rodinných příslušníků v areálu restaurace Slávie v Miroslavi






Nová kniha byla slavnostně "pokřtěna" douškem šampusu za spoluúčasti sponzorů.
Následoval slavnostní přípitek s přáním, aby kniha sloužila především dobré věci a přinášela všem čtenářům radost, potěšení i nové poznatky z ptačího světa

O knihu byl velký zájem – rozběhla se tradiční autogramiáda 


Ještě některá upřesnění v organizaci akce




Podepisování knih s osobním věnováním pokračovalo...

 Malý osobní přípitek s dlouholetým přítelem a hlavním editorem internetového magazínu e – obzor (se zaměřením na národní geografii) Radkem Tomáškem, který přijal mé pozvání na slavnostní křest nové knihy a přijel až z Děčína

A na to všechno "dohlížel a spolehlivě jistil" můj vnouček Matěj!





Upozornění! 

Kniha PTÁCI V AKCI je vyprodána!!!


V souvislosti s doprodejem a mimořádným zájmem o knižní publikaci PTAČÍ SEZÓNA (autor MVDr. Julius Klejdus, 2011; 350 str., 1000 fotografií) nabízím touto cestou 2 poslední výtisky tohoto titulu.
Cena jednoho výtisku je 300,- Kč + poštovné a balné. Knihu si můžete objednávat ihned, a to buď telefonicky nebo emailem - viz výše. Knihy Vám budou odeslány do týdne.


Ukázky z knihy





Husa velká Anser anser – horní snímek

Čejka chocholatá Vanellus vanellus – snímek dole








  Dne 30.9. 2016 vychází nová kniha (autoři: Julius Klejdus & Jiří Vačkař): "Ptáci a stromy"
V současné době je kniha v prodeji (distribuční společnost EUROMEDIA Group a.s.) a je k dostání prakticky ve všech knihkupectvích větších měst v ČR.



                 



Ukázky z knihy













   Zájemci si mohou tuto publikaci (včetně publikace "Z ptačí perspektivy") rovněž zakoupit buď přímo u autora na adrese 67177 Branišovice č.p. 110 nebo objednat telefonicky (tel. 720423019) či emailem (julius.klejdus@email.cz) - potom + poštovné.
Cena za 1 výtisk (u obou publikací) činí 300,- Kč.



Pozorování z přírody

(leden 2017)




Na horním snímku pasoucí se skupina hus velkých na poli po kukuřici společně s daleko početnějším hejnem hus běločelých (na dolním snímku). V letošní zimě zde zůstala část jihomoravské populace  hus velkých, které za normálních okolností odlétají na zimoviště výlučně přes oblast Neziderského jezera, západní Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko a střední Itálii do zimovišť v severní Africe. Společná hejna tahových severských hus, ve kterých se obvykle ještě vyskytují také husy polní, husy malé, husy tundrové nebo některé druhy bernešek (b. rudokrká, b. bělolící nebo b. velká), nocují na velkých vodních plochách (Novomlýnské nádrže nebo Pohořelické rybníky). Tyto severské populace hus zase odlétají na svá tradiční hnízdiště vždy během března až začátkem dubna.



V zimním období jsou vítanou a především vyhledávanou pochoutkou některých druhů ptáků plody (bobule) jeřábu obecného - jeřabiny. Z našich druhů ptáků je konzumují především kosi černí, dále drozdi kvíčaly a ze severských hostů ho aktivně vyhledávají a konzumují zejména brkoslavi severní.
Na snímku sameček kosa černého při konzumaci bobulí jeřabin


Za mimořádně vzácné lze považovat pozorování jedince bukače velkého, který byl sledován nedaleko Pohořelických rybníků. Pozorovaný exemplář nemusí být jedinec pocházející z naší populace, naopak pravděpodobnější je možnost, že se jedná o tahového ptáka z některých jiných oblastí Evropy.
Na snímku pozorovaný exemplář bukače velkého, který vyhledával potravu podél menší vodoteče




Videozáznam pozorovaného jedince bukače velkého





Při silných mrazech, kdy zamrzají téměř všechny vodní plochy a více či méně také tekoucí vody, mají ledňáčci říční velkou nouzi o jejich potravu - drobné rybky. Při déletrvajících nízkých teplotách, kdy je většina jejich dostupných míst k rybolovu zamrzlá, těžce strádají a často i hynou.
Na snímku však vidíme ledňáčka, který si i při silných mrazech našel vhodné místo k lovu pod malým splavem.




Nemalé potíže se získáváním potravy mají v tomto období i volavky bílé (na horním snímku).
V tento pro ně krajně nepříznivý čas (zasněžená a zamrzlá pole) jsou odkázány pouze na rybolov při tekoucích vodách nebo okrajích nezamrzlých vodních ploch. 
Ještě ke konci podzimu a na počátku zimy lovily na volných prostranstvích v otevřené krajině (zemědělské plochy) hlavně drobné hlodavce na polích s řepkou, kde byl výskyt zejména hrabošů polních poměrně značný.



Od podzimu (konec října) a během zimy protahují krajinou různě početné skupinky hýlů obecných, jejichž potravní zájem je zaměřen zejména na semena stromů (javory a jasany), ale také semena různých bylin (kopřiva bodlák); velmi často vyštipují semena různých bobulí (ptačí zob, jeřáb nebo šípek), zjara potom oštipují pupeny a výhonky stromů a keřů.
Na snímku samice hýlů  obecných při konzumaci semen z nažek javoru jasanolistého









Dlouhotrvající zima a vytrvalý zámrz ztěžují život a přežívaní mnoha ptákům. Nejsou to jenom strádající dravci nebo sovy, které v těchto složitých podmínkách musí shánět svoji potravu, ale také bílé a popelavé volavky a rovněž bukači velcí. Na předchozí pozorování (z 10.1. 2017) tedy navazují tato zcela aktuální ze včerejšího a dnešního dne (26.-27.1.), kdy byli pozorováni dva jedinci bukačů na stejné lokalitě. Jsou podobně jako volavky odkázáni na nezamrzlé plochy nebo spíš jen místa, kde mohou snad ulovit nějakou potravu (za těchto podmínek zřejmě jen drobné rybky)


(únor 2017)







Ještě během února se na polích v okolí Novomlýnských nádrží popásají hejna severských

hus - zejména husy běločelé, tundrové a polní. Na horním snímku skupina hus běločelých a polních, dole letící smíšené hejno




A ještě jednou bukači! Na sledované lokalitě bylo během února pozorováno více jedinců tohoto druhu - celkem 5 (!!). Jsou to mimořádná pozorování v zimním období na této lokalitě po sedmi letech. Bukači zde tentokrát v nelehkých klimatických podmínkách (zejména silných a vytrvalých mrazech) často marně hledali jakoukoli potravu. Rybniční plochy byly zamrzlé a přístup k potravě na několika protékajících stokách a potůčcích byl rovněž velmi omezený. Jeden bukač byl nalezen uhynulý.
Na dolním snímku jsou dobře viditelné stopy bukače, který chodil přes zasněženou cestu od rybničního břehu směrem k protékajícímu úseku kanálu a zpět (vpravo nahoře stopy kachen divokých).


Na různých stokách nebo jiných vodotečích trpělivě vyčkávaly a pokoušely se lovit potravu (především ryby) také volavky popelavé. Na snímku jedna z těchto volavek, která již po více dnů strádala a hladověla. Na tomto jedinci je patrné značné vyčerpání. Mnoho těchto ptáků během letošních déletrvajících mrazů na mnoha lokalitách a místech uhynulo.

Naopak některé jiné druhy ptáků si potravu bez velkých obtíží dokázalo obstarat i za takových složitých klimatických podmínek. Například hýli obecní i v silných mrazech a zimách nacházejí většinou dostatek semen na některých stromech (jasany, javory apod.), kde vylouskávají jejich semena z křídlatých nažek (sameček hýla obecného na javoru jasanolistém).


Někteří ptáci mohou využívat v nehostinných zimních časech i mimořádných potravních nabídek. Na snímku vidíme sýkoru modřinku, která holduje na hroudě tuku a masa z domácí zabijačky. Takovou pochoutkou neopovrhnou ani ostatní sýkory, brhlíci nebo také strakapoudi a další ptáci.


To havrani polní (zimní tahové populace ze severu a východu) se během zimního období živí převážně rostlinnou potravou. Příležitostně však okupují také skládky hromadného odpadu, kde dokáží po celý den systematicky a trpělivě vyhledávat různé zbytky potravy (potravin). Snímek pochází z lokality poblíž skládky hromadného odpadu v Žabčicích (okr. Brno-venkov), kde si ale tento dospělý jedinec havrana polního našel k snědku chutný vlašský ořech v okolí.


Do naší krajiny přilétli teď- ve druhém týdnu února - první skupinky špačků obecných a několik čejek chocholatých. Jsou vidět zejména na mokrých polích s ozimem, kde společně také s kvíčalami hledají první potravu.
V příštím obrazovém a textovém bloku se již blíže seznámíme s dalšími navrátilci z teplých zimovišť
a také těmi prvními, kteří již začali v našich lokalitách hnízdit
(např. orli mořští, holubi doupňáci a samozřejmě i další).




(březen 2017)




V březnu si začínají hledat své hnízdiště naši největší šplhavci - datli černí. Hnízdo je obvykle v dutině dostatečně objemného starého stromu (např. dubu - na horním obrázku). Pokud není dostatek vhodných stromů, každým rokem datli vytesávají novou dutinu poblíž té staré. Na dolním obrázku  vidíme dva samce, kteří si zvláštním způsobem zaklánějí hlavu dozadu - je to předsvatební rituál, kterým se prezentuje jejich vzájemná rivalita






V průběhu měsíce března sedí na svých snůškách orli mořští. Jejich mláďata se budou na některých hnízdech v letošním roce líhnout již koncem tohoto měsíce 








Na svých snůškách již minimálně 2 až 3 týdny sedí také husy velké. První housata se na vodních plochách objeví již v první dekádě dubna. Na snímcích jsou skupiny hus velkých ještě před stavbou svých hnízd, kdy obsazují hnízdní lokality





Na některých mokřadních lokalitách se v průběhu března mohou objevit i sýkořice vousaté. Jejich výskyt je však poměrně vzácný. Jsou však dosti věrné svým "tradičním" lokalitách. Hnízdit začínají až kolem půle dubna. Hnízdo si staví převážně v mokřadních zónách a velmi rády využívají polehlých rákosinových ploch. Na snímcích sameček sýkořice vousaté




Na některých vodních plochách se v průběhu března (i později) zdržují různě početné skupiny nehnízdících jedinců labutí velkých. Přes den se většinou popásají na okolních zemědělských plochách (zejména lánech s řepkou). Na snímcích skupina mladých (většinou loňských mláďat) labutí



Koncem března jsou na některých místech a zejména vodních plochách a okolí stále ještě vidět hejna severských hus (na snímku husy běločelé). Koncem tohoto měsíce a počátkem dubna však zbývající skupiny a hejna odletí na sever, kde vyhnízdí



(duben 2017)




Husy velké jsou jedny z prvních hnízdících ptáků u nás. Jejich svatební hry a tok probíhají za příznivých klimatických podmínek již v únoru. Hnízda si husy zakládají zejména na různých hliněných ostrůvcích nebo deponiích (ty preferují), jinak ale hnízdí v mokřadech (zejména v rákosinách). Na horním snímku popásající se dospělé husy na mokřině, dole hnízdo se snůškou na ostrůvku rybniční lokality



Na mokřinách, různých tůních i při okrajích rybničních ploch se brzy zjara mohou objevit někteří táhnoucí ptáci - zejména bahňáci. Velmi intenzivně zde prakticky po celý den vyhledávají potravu, kterou hledají především na dnech nádrží a v bahně. Na horním snímku je část početnější skupiny jespáků bojovných, kteří vyhledávají potravu (drobné měkkýše, korýše a vodní hmyz) na dně velké louže u rybniční lokality. Dole na snímku pisila čáponohá lovící na stejném místě kousek opodál



Obvykle během první dekády dubna se mohou na některých rybnících objevit (na tahu) také orlovci říční. I oni zde vyhledávají svou oblíbenou potravu - ryby.



Na těchto snímcích vidíme skorce vodního. Je to velmi zvláštní pták z řádu pěvců, který se pro svoji potravu aktivně potápí pod vodní hladinu. Zde loví zejména vodní hmyz (larvy chrostíků a pošvatek, vodní brouci, drobní měkkýši, ale i drobné rybky, i když výjimečně). Je to celoročně teritoriální pták, jehož biotopem jsou hlavně mělké úseky vodních toků nejrůznější velikosti s kamenitým dnem a čistou vodou (je tak do jisté míry indikátorem její čistoty). Pod vodou se skorec pohybuje chůzí na dně a pomáhá si přitom křídly.



Chocholouš obecný je stálý pták jehož hnízdní početnost začala od druhé poloviny minulého století rapidně klesat. Na přelomu tisíciletí klesly jeho stavy téměř na polovinu a klesající trend pokračoval. Z mnoha tradičních lokalit i míst tak téměř vymizel. Původně obýval otevřené plochy s nízkým a řídkým porostem (méně než 50 % pokryvnosti). Dnes obývá zejména kulturní krajinu, hlavně ruderální plochy, jako rumiště, staveniště, železniční náspy, pásy řídké zeleně podél komunikací, parkové trávníky včetně hřišť, cvičišť nebo letišť. Dříve obýval i otevřenou zemědělskou krajinu, dnes převážně okraje měst, kde vyhledává nesouvisle zarostlé plochy v okolí průmyslových zón, rozestavěných sídlišť nebo obchodních center.



Brhlík lesní je známý a poměrně hojný pták, který je celoročně značně vokálně aktivní. Má z našich ptáků nejvyšší hlasovou aktivitu, a to od I. do IV. a od VIII. do X. Hnízdí zejména v dutinách stromů. Po vybrání hnízdní dutiny vymaže pečlivě pouze samička každou spáru hlínou smísenou s rostlinným materiálem a se slinami a upraví vletový otvor k velikosti těla (samec ji jen doprovází). Uvnitř pak staví hnízdo z úlomků borky (zejména borovic, ale i bříz, habrů nebo modřínů), někdy je pod výstelkou z tohoto materiálu vrstva suchých trav, listů nebo mechu. Na snímku je samička u "vyzděné" přirozené dutiny v kmeni vzrostlého jírovce



V první polovině dubna začínají stavět svá hnízda téměř všudypřítomní konipasi bílí. Na snímku konipas s materiálem na stavbu hnízda. Tento pár si vybral místo hnízdiště pod závětrnou lištou hospodářského stavení



To příbuzní a podstatně méně hojní konipasi luční jsou od konce března a v první polovině dubna teprve v období příletu. V letošním roce přiletěli asi o týden až 10 dnů později než obvykle. V krajině se v době příletu objevují převážně na mokrých místech (v okolí rybníků nebo tekoucích vod, na mokrých loukách, půdních depresích v otevřené krajině apod.). Poměrně vzácně na některých místech i zahnízdí.



Na mokřinách a v okolí vodních ploch můžeme v tuto dobu pozorovat na tahu i jespáky bojovné
(na snímku letící ještě nevybarvení jedinci)




V první polovině dubna lze už na vodních plochách některých rybníků pozorovat rodinky hus velkých. Různě početné husí rodinky (obvykle 5 až 8 housat) chodí pravidelně několikrát denně na pastvu a zbytek dne tráví většinou na vodní ploše, kde jsou relativně v bezpečí



Bývá málo obvyklé, i když ne tak ojedinělé, že již v první polovině dubnu jsou na některých hnízdech hrdliček zahradních téměř opeřená mláďata a jen několik dnů před jeho opuštěním


(květen 2017)



Jedni z prvních ptáků, kteří na jaře vyvádějí svá mláďata jsou krkavci velcí. Na snímku je 5 zcela opeřených mláďat v hnízdě na vysoké borovici lesní (Hrotovicko - okr. Třebíč)


Na snímku bramborníček hnědý, který byl pozorován na malém rumišti (jeden z typických biotopů, který tento pták obývá).



Na snímku sameček lejska bělokrkého, který zpěvem označuje svoje hnízdní teritorium. Tento zpěvný pták hnízdí v průběhu května téměř výhradně v dutinách stromových (nebo budkách)




Datel černý hnízdí v dutinách stromů. Dutiny si sám vydlabává.
K tomuto účelu vyhledává zejména buky, habry, topoly nebo duby



Střízlík obecný si staví své zajímavé hnízdo především mezi kořeny stromů, ve vývratech stromových (na snímku), v polodutinách nebo při kmenech některých stromů (smrky, olše). Plášť hnízda tvoří převážně suché listí a mech. Kulovité hnízdo má vletový otvor v horní části.



Písčité nebo hlinitopísčité stěny převážně v opuštěných pískovnách obsazují  břehule říční. Jednotlivé páry zde vyhrabávají hnízdní nory, které mohou být až 1 metr dlouhé. Tito ptáci hnízdí
v různě početných koloniích. Jejich hnízdní výskyt je však v posledních několika letech nepravidelný a také hnízdní početnost značně kolísavá



Jedním z typických a poměrně dosti hojným ptákem, který hnízdí v dutinách stromových je sýkora koňadra. Na snímku ve vletovém otvoru hnízdní dutiny staré jabloně




Do potravního chování ptáků patří i příjem vody, bez kterého nemůže žádný organismus existovat. Ptáci v přírodě vyhledávají většinou přirozené zdroje vody - okraje rybničních nádrží, jezer, tůní, dále tekoucí vody, různá napajedla, kalužiny na cestách nebo na silnicích, ale i na polích apod. V lesních komplexech mohou využívat i tzv. dendrotelm (periodické nádržky vznikající v dutinách stromů nebo v pařezech).
Na horním snímku je strakapoud velký, který pije z malé studánky v lese.
Na dolním snímku se chystá uhasit žízeň také dlask tlustozobý




Poměrně vzácně dnes hnízdí v otevřené krajině dudek chocholatý. K hnízdění zde vyhledává především doupné stromy (ořešáky, třešně, jabloně, vrby, topoly, lípy, jírovce apod.). Těchto hnízdních příležitostí má však stále míň a míň. Na těchto záběrech je hnízdní pár dudků, který zahnízdil ve staré vyhnilé třešni při okraji ovocného sadu


(červen 2017)



Na jedné lokalitě u Pohořelic (okres Břeclav) hnízdí již po několik let jeden pár husic egyptských.
Tito ptáci jsou silně teritoriální a "vytlačí" ze svého okolí prakticky všechny ostatní druhy ptáků. Letos vyvedly 7 mláďat. Na snímku dospělý pták (vpravo) s několika týdenním mládětem



Na přelomu května a června krmí i vyvádí mláďata většina pěvců. Na snímku sýkora koňadra krmící svá mláďata v dutině jabloně







Na snímcích sameček dudka chocholatého, který intenzivně krmí samičku, která je zatím v hnízdní dutině staré třešně a krmí tam svá mláďata


Na tomto snímku je již opeřené mládě dudka chocholatého několik dnů před opuštěním
hnízdní dutiny (stará třešeň). Tento snímek pochází z jiné lokality (jiný hnízdní pár)




(červenec 2017)







Začátek července byl ve znamení poslední fáze dokrmování mláďat dudků. Zdárně se vyvedla
2 mláďata



Na Miroslavském zámku také vyhnízdil
jeden pár poštolek obecných (všech 5 mláďat se zdárně vyvedlo)








V červenci vyvádí vlaštovky svou druhou generaci mláďat


Na některých vodních plochách vyvádí svá mláďata také potápka roháč






V červnu a červenci shání potravu pro svá mláďata vzácní bukáčci malí. Na snímku samička na lovu drobných rybek u hráze jedné rybniční lokality




Během července a někdy i v srpnu dokrmují svá mláďata vlhy pestré. Hnízda mají ve vyhrabaných norách písčitých nebo hliněných stěn většinou ve starých opuštěných pískovnách, ale i v těch aktivních. Vyvedená mláďata se spolu s rodičovskými páry potom hromadně potulují krajem za potravou (létavý hmyz - vosy, včely, motýli, vážky apod.). V průběhu I. dekády září pak většinou všichni odlétají na svá daleká zimoviště



Je libo další příspěvky?